Přišel mi balík plný mouky značky Babiččina volba s prosbou, zda bych mouku vyzkoušela a podělila se o zkušenosti. Tuhle značku znám, kupuju jí na pečení. Trošku mě zarazilo, že v balíku nebyla klasika – hladká, polohrubá a hrubá, ale hladká mouka „na kynuté těsto“, „na křehké těsto“ a  „dortová“. Bedlivě jsem prostudovala obaly a neshledala mezi nimi žádný podstatný rozdíl, jen poznámku, že mouka je speciálně mletá pro daný účel a bez přidaných složek. Jsem od přírody nedůvěřivý šťoura a reklamou se moc ovlivnit nenechám. Rozhodla jsem se proto udělat test, a škodolibě očekávala, že rozdíl nepoznám.

Doma si už pár dní žádali makové buchty, takže jsem se rozhodla otestovat mouku na osvědčeném receptu na kynuté těsto od mojí mamky. Na kuchyňské lince se začaly hromadit potřebné ingredience a já zadělala tři těsta z množství po 250 g mouky. Na každé z těch tří těst jsem použila identické ingredience, ale pokaždé jinou mouku. Vzorek č. 1 byl z hladké mouky na kynuté těsto, vzorek č. 2 z hladké mouky na křehké těsto a vzorek č. 3 z mouky dortové.

Testování začalo téměř vědecky. Nejdřív jsem si vysypala všechny tři vzorky na černý stůl. Připadaly mi všechny stejné, snad jen dortová byla trošku bělejší. Určitě bych nepoznala rozdíl, kdyby to po mě někdo žádal. Pro jistotu jsem si označila sáčky čísly 1-3 a potom stejnými čísly i všechny misky, talířky i zapékací mísy.

Na „těžkou práci“ posloužil kuchyňský robot, a tak všechna těsta byla zadělána rychlostí blesku s odstupem do 4 minut. Každé z těst jsem po zadělání v robotu promačkala v rukou. A tady nastalo první překvápko. Vzorek č. 1 z mouky na kynuté těsto byl krásně měkkoučký a tvárný. Vzorek č. 2 z mouky na křehké těsto byl o poznání tužší, prsty se do něj tolik nebořily. A vzorek č. 3 byl zase úplně jiný. Těsto se dost lišilo i strukturou a překvapivě bylo nejtmavší, i když mouka byla nejbělejší.

zadelane-testo-kynute

Nechala jsem těsta odpočívat pod utěrkou 45 minut. V těstě č. 1 se brzy začaly tvořit „bublinky“. Rozdíl v nich byl stále vidět na první pohled. Začala jsem být zvědavá, jestli bude rozdíl znát i na chuti. Nepovažuju se za žádného znalce, takže jsem dost realisticky předpokládala, že rozdíl nejsem schopná poznat. Všechna těsta byla při plnění makovou nádivkou ve výborné kondici. Zpracovávala jsem je přímo na kuchyňské lince. Nebylo potřeba těsto podsypávat, netrhalo se, drželo tvar.

vykynute-testo

Oboje buchty se pekly v horkovzdušné troubě při 180 st. C po dobu 30 minut. Po upečení byly buchty č. 1 krásně hladké a tmavší než buchty zbylých dvou vzorků. V pravém pekáčku v zadní části jsou buchty č. 1, tři vpředu a jedna levá jsou č. 2. V levém pekáčku zadní tři buchty a jedna levá jsou ještě č. 2 a ostatní č. 3.

upecene-buchty

Buchty vychladly a přišla chvíle s velkým „CH“ – ochutnání. Světe div se, chuť buchet byla rozdílná. Buchty z mouky na kynuté těsto byly vláčné a šťavnaté, buchty z mouky na křehké těsto byly hutnější a sušší, stejně tak jako buchty z mouky dortové.

vzorky-buchty

Cloumal mnou pocit, že jsem ovlivněná přípravou a viditelným rozdílem v těstě. Rozhodla jsem se pro „slepý“ test na mužské části rodiny. Pánové dostali po večeři na neoznačených talířcích vzorky a měli určit, který kousek jim nejvíc chutná. Šampiónem večera byly vyhlášeny buchty č. 1! Vzorky 2 a 3 prý byly trochu sušší.

No, tak to mě podržte!!

Recept na buchty z rodinného archivu za použití mouky „Babiččina volba – na kynuté těsto“ bude co nevidět následovat 🙂

Ještě jeden poznatek na závěr. Protože těsto bylo v podstatě ze 750 g mouky, vydrželo dost vzorků i na druhý den. Po odležení už rozdíl v chuti nebyl tak velký. Mé bystré oko je ale neomylně rozeznalo podle hrubšího povrchu vzorku 2 a 3 🙂